Dobrýdente :)

Právě jste zavítali do vesměs fotogalerie s občasným plácnutím nějakého toho slova. 
Jmenuji se Pavla Binarová a v současné době se živím jako student gymnázia. Focení se věnuji už nějakou dobu, před čtyřma roky jsem dostala svůj první a také poslední kompakt nesoucí zvučné jméno Rafael, v továrně byl označkován jako Olympus fe-47. Pokud máte v plánu si ho pořídit, nedělejte to. Je to šílený žrout energie a ani ty sebenabitější a sebeodolnější baterky v něm nevydrží déle než dvě hodiny. Avšak fotil celkem hezky a tak mi i stálo za to si pořídit 50 párů dobíjecích baterek. Pomalu ale přestával stačit mým nárokům, a tak jsem v srpnu roku 2012 dostala svou první zrcadlovku Nikon D3100, pojmenovala jsem ho Barnabáš a byla jsem šťastná. Fotil přímo geniálně a měl se mnou trpělivost, než jsem zjistila, která funkce k čemu slouží a jak se tam vlastně všechno nastavuje. K Vánocům jsem k němu dostala i stativ. A pak se stalo, že jsem si v lednu pořídila zrcadlovku Nikon č.2, která nese jméno Mikie. Mám v plánu mu pořídit nový čumák (čili objektiv) s velikostí 55-300mm, avšak asi si oba nějakou dobu počkáme, jelikož taková sranda mě bude stát 7,000. Ale kdo si počká, ten se dočká, a tak čekám a čekám a už se těším na to, jak skvělé fotky z toho všeho jednou vzejdou. Nyní operuji s objektivem 18-55mm a ani to není špatné.
Ještě jsem se nerozhodla, co bude má "specializace", stále váhám mezi makro-fotkami a krajinami, ale kdo ví, nakonec třeba skončím u portrétů ... Dobře, to se určitě nestane. Jestli bych se fotografií chtěla živit? To asi určitě ne, jako koníček je to skvělá věc, ale konkurence je v dnešní době veliká, když fotí každý třetí člověk a navíc si sebe u takového povolání vážně nedovedu představit. Jako záliba mi ale focení (snad) zůstane po dlouhá léta.

Upozornění návštěvníkům

Veškeré fotky, které jsou zde, jsou vám přístupné. Pokud chcete, klidně si je stáhněte, můžete je i vydávat za své, pokud vám to udělá radost, stejně jsou všechny podepsané... A teď vážně - všechno, co jsem řekla před chvílí, myslím vážně.
Hezkou podívanou! :)

Co zlepšit?

ffff

ffffffff | 31.10.2017

Tento text jste opravdu na csfd schválila? Vždyť to je na kriminál...

RedAK ***
Budu k vám upřímný. Tohle je přesně ten typ filmu, u kterého bych běžně vybouřil veškerou svoji nakumulovanou agresi a nenávist, protože je o malé černé holčičce a já nesnáším malé věci, černé lidi a holčičky. Nediskriminuji však jenom holčičky, nenávidím děti obecně. Dám vám příklad; dneska ráno si jdu takhle do obchodu a jako naschvál po cestě potkám až děsivě početnou skvadru malých užvaněných zmrdů ze školky. A jeden po druhým, necelej metr nad zemí, těma odporně roztomilýma hláskama: „Doblý den, doblý den, doblý den pane, doblý, doblý den…“ a ještě do mě žduchali malýma zkurevnýma deštníčkama! Být v ten moment velícím důstojníkem SS, nechám ty malý svině vybombardovat napalmem i s celou ulicí. Až tak děti nesnáším. Takže pokud bych si tento film pustil ve standardním duševním rozpoložení úplně sám, můj živý komentář by vypadal asi následovně: „Jo ty malá špíno, seš až taková nicka, že ti i vlastní matka po porodu zdrhla a teď tě vychovává jenom fotr, kterýmu za to taky určitě nestojíš, akorát nechce jít sedět, takže ti občas dá sunar a pustí Teletubbies, aby ses necítila jako úplný hovno, ale nic víc nejseš, teplej strejda ti potají dělá anální fisting nehašeným vápnem a beztak máš rakovinu, nějakou zákeřnou černou rakovinu, kterou chytají jenom negři, a na konci filmu chcípneš!!“ Ovšem tentokrát jsem se na film nedíval sám. Když ležíte v posteli s děvčetem a nic jiného dělat nemůžete, protože jste se zfetovali jako hovado a nestojí vám péro, ale přesto si večerní pláč odpustit nechcete, holt si společně promítnete nějaký filmový doják. Ženy jsou jako hvězdná brána do vašeho nitra, s pečlivostí exekutora objeví vaše léta nepoužívané emoce, které jste pohřbili pod galony krabicového vína a nánosy pervitinu. A tu najednou, kde se vzal, tu se vzal, můj živý komentář vypadal takto: „Ach bože! Copak ta matka nemá v sobě kouska citu?! Vždyť ten nebohý otec je na všechno sám! Paralyzován rodičovskou láskou ji osm let vychovává s absolutní péčí a ona si potom přijde a chce mu ji ukrást? Jak se v někom může nacházet tolik zloby a nezodpovědnosti! Je mi z tohoto světa smutno!“ Takže ano, v objetí toho marně rozpáleného polonahého těla jsem se kdovíproč dojal a opravdu jsem si připadal trapně, když moje sexuálně frustrovaná polovička při závěrečných titulcích vítězoslavně zahlásila: „To je moc dobře, že ta malá kunda zdechla!“

Přidat nový příspěvek